Na zimu si zamkli dům Naposled kývli sousedům I růže jsou ukrytý Bezlistý Pak se schová do mraků Beznaděj opak zázraků Svět se ve dvou a v objetí Líp pochopí Jenže co se schová, to se poztrácí Proto jsou zámky otevírací Noc je ukrývá den už se nedívá Jak spí a ráno jim odletí TadydabdájÉ Ještě chvíli můžou spát Tam, kde se nechce nikdo ptát Kde není nutný říkat víc Než nic Pak přiloží do kame Ruku v ruce půjdou ven Svět, ten už je nechytí V nebytí Jenže co se schová, to se poztrácí Proto jsou zámky otevírací Noc je ukrývá, den už se nedívá Slova spoutaná, sněním vetkaná, chodí po špičkách A den se nedívá jak spí Protože z kopců se jednou musí dolů A každý dveře, ty se musí otevřít Ty co nejsou a maj, tak budou spolu A vítr v sobě nosí bezvětří Noc je ukrývá, den už se nedívá jak spí A vítr v sobě nosí bezvětří Tadydabdájé A vítr v sobě nosí bezvětří