Kryštof

歌詞

Malej Kryštof byl v popelnici už od svýho zrodu Měl štěstí, že žil v tomhle temnym tichym hrobu. Kdyby uměl mluvit, řek' by snad: (pápápápá) "Já jsem nechtěnej, nechte mě spát. (pápápápá) Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít." Malej Kryštof chtěl jen svýho tátu a svoji mámu. A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů. Kdyby uměl mluvit, řek' by snad (pápápápá) Zimou schoulenej: "Nechtě mě spát. (pápápápá) Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít." Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu. A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů. Kdyby uměl mluvit, řek' by snad: (pápápápá) "Já jsem nechtěněj, nechte mě spát. (pápápápá) Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít."