Madonu Donatella jsem zahlídl jak zhášela svíci heřmánkem zavoněla já nevěděl co jí mám říci nad horizontem už mi hvězda bliká ještě není moje ještě se mě nedotýká ucítil jsem vůni heřmánku už mi to začíná už křičím ze spánku Martina! Někdo mě popadl a postavil ke zdi měsíc se dral oknem do pokoje počkejte chvíli - teď padají hvězdy a jedna z nich je ta moje odněkud ze tmy brnká slepý kytarista polibek letmý řekou plyne voda čistá ucítil jsem vůni heřmánku už mi to začíná už křičím ze spánku Martina! Láska je hora vysoká hora kdo z nás ji zdolá kdo z nás ji zdolá láska je hora vysoká hora vysoká Venku je bláto prší štěstí cinká zlato po náměstí s parazolem chodí lidi kolem na nebi ptáci brečí dítě tramvajáci táhnou sítě ulicemi padají ryby k zemi Nad domy nad střechami letí smutně čáp mávám mu gerberami sedá si na okap Herodes v bílém plášti vraždí neviňátko v kamnech kosti praští a po koláčích sladko pod okny na mě troubí limuzína Nebreč a pojď - tak zle to nezačíná ach smutky - smutky z heřmánku už mi to začíná už křičím ze spánku Martina! Ve stráni karlovických lesů srpnové slunce zlátne co našel jsem to u srdce si nesu co ztratil mizí v nenávratně na bříze na kmeni vyrostla holubinka navždycky ztracený slyším jak srdce cinká ach lásko - lásko z heřmánku už mi to začíná už křičím ze spánku Martina! Láska je hora vysoká hora kdo z nás ji zdolá kdo z nás ji zdolá láska je hora vysoká hora vysoká Venku je bláto prší štěstí cinká zlato po náměstí s parazolem chodí lidi kolem na nebi ptáci brečí dítě tramvajáci táhnou sítě ulicemi padají ryby k zemi Nad domy nad střechami letí hejno vran už nikdy nikdy sami nikdy nikdy sám Madona Donatella