Vlaštovky

歌詞

Každé jaro z velké dáli Vlaštovky k nám přilétaly Někdy až dovnitř do stavení Pod střechou se uhnízdily A lidé, kteří uvnitř žili Rozuměli jejich švitoření O dalekých krajích, hlubokých mořích, divokých řekách O vysokých horách, které je nutné přelétnout O nebeských stezkách, zářících hvězdách, o cestách domů O korunách stromů, kde je možné odpočinout Jsme z míst, která jsme zabydlili Z hnízd, která jsme opustili Z cest, které končí na břehu Jsme z lidí i všech bytostí Jsme z krve, z masa, z kostí Ze vzpomínek, snů a příběhů Jsme jako ti ptáci, z papíru draci, létáme v mracích A pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme Jsme lidské bytosti z masa a kostí, jsme jenom hosti Na tomhle světě – přicházíme, odcházíme A chceme mít jisto, že někde místo, že někde je hnízdo Odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát Že někde je domov, že někde je hnízdo, útulno čisto Že někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích, v divokých řekách Ve vysokých horách, které je nutné přelétnout V nebeských stezkách, v zářících hvězdách, na cestách domů V korunách stromů, kde je možné odpočinout