Monotónní

歌詞

To byl ten déšť, liják tvého těla, a k ránu pršelo i venku, do oken, na dvůr a na asfalt, kam už jsi neviděla, to byl ten déšť, ten liják tvého těla... A dveře zaklaply, když ještě nebyl den. Plíseň tam šplhala pořád výš po schodišti, mžourala osleplá z plamínků zápalek. Kdo tam s ní tehdy stál? Já, nebo už ten příští? Plíseň tam šplhala pořád výš po schodišti, ta taky hledala na všechno jeden lék. Vyšel jsem do deště a déšť mi hlavu stínal, když jsem šel na tramvaj, k Vltavě na refýž. Na rohu čekal den a kurvu připomínal, když jsem stál na dešti a déšť mi hlavu stínal a padal jako síť a studil jako mříž.