Podivná píseň kostelní

歌詞

Ráno mě zastihlo před kostelem Zbožní lidé už dávno brouzdali kolem Zívl jsem a z lavičky vstal A žízeň uhasil zbylým krabicovým vínem Tričko jsem zastrčil do kalhot A vyrazil zdolat první kamenný schod Těžko říct co bude dál Snad i já nakonec přijdu Pánu Bohu vhod Vešel jsem dovnitř a obklopil mě chlad Raději jsem zůstal vzadu u zdi stát Malí ministranti sepjali ruce A pod klenbou zaduněl knězův hlas A skloněné hlavy klesly ještě níž Strnulé postavy strnuly ještě víc Vonělo kadidlo a hořely svíce Mí drazí spoluobčani vsákli do lavic A vzduchem zní podivná píseň kostelní V kulhajícím chorálu To slabí a malomocní spojí své síly poslední V milostné písni z bordelu Strhaní důchodci z okolních vesnic Po těch se život povozil nejvíc Chlapci v oblecích z padesátých let A tetky se zatrpklou čárkou tam kde bývá ret Osamělé staré panny v zimnících Přežívající na dobročinných piknicích Místní honorace v čele s místostarostou A všichni očekávají zprávu radostnou Dál jsem pozoroval známé tváře Zahýbače, fifleny a notorické lháře Jak se pod vysokou klenbou zmenšují A jak o svý místo v nebi modlitbou bojují A přišlo mi to najednou celý k smíchu Kněz mlel o hříchu a mně už kručelo v břichu Tak jsem vzal z pokladničky nějaké drobné Votevřelo se nebe a Bůh řek: "Ale klidně, proč ne" A vzduchem zní podivná píseň kostelní V kulhajícím chorálu To slabí a malomocní spojí své síly poslední V milostné písni z bordelu A vzduchem zní podivná píseň kostelní V kulhajícím chorálu To slabí a malomocní spojí své síly poslední V milostné písni z bordelu