On, když byl ještě kluk Ti chodil k vrátkům hrát, On, zpěvák - samouk Měl jedno sáčko snad, V podnájmu židli s almarou A jednu postel prastarou, Na které sníval s kytarou, Pár svých snů On z lásky tvé byl živ A nechtěl dál už nic, Svět vešel se mu dřív Do dvou tvých náušnic A teď se rozhod teprv žít Už je mu těsný tenhle byt A vidí v tom, co bude mít, Náplň dnů Tu svatební cetku zlatou Teď z prstu už svléká, Má v hlavě jen auto s chatou Kytaru prodal i písně za pár zlaťáků On času měl vždy dost A teď má stále shon On dospěl, povyrost, To není dávno on Za čím se žene křížem kráž? Už ani nevíš, že ho máš A jeho diagnózu znáš - ztráta snů, Ztráta snů...