Když se k tobě nakláním, když ti nebe zacláním, je to láska. Obraz tváře zdobí rám vlasů, které probírám. To je láska. Kladu své rty na tvé rty, ráno já a večer ty. To je láska. A když tě v šeru pokoje, rozepínám, co to je? To je láska, je to láska. Řekni, co to znamená, když ti hladím ramena? To je láska. Když ti šeptám nesmysly, co ti tane na mysli? Že je to láska. Když tě v pase držím fest, inu řekni, co to jest? Je to láska! A když jiná nežli ty mi zaútočí na city... ... je to děvka! Nono! Ne, ne, ne, je to láska. No proto. Já popadnu karabáč a až jí řeknu, co je zač, tak ji zpráskám. Holka bude jeden šrám a to samý udělám všem tvým láskám. Ještě jednou si to zkus a bude to na funus poukázka. Je mi zle a jakoby Co je, co je? padám náhle do mdloby No tak to jsem ještě potřeboval. To je láska. (Jiří Suchý -- normal font; Jitka Molavcová -- italic; )