1. Když jsi smutná, tak i kapky deště bolí, Rány se otevřou a naplní se solí, Držím tě za ruku a nemám žádnou záruku, Že nezůstanu o žebrácké holi. 2. Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže, Do mé hlavy mlčky vpochodují stráže, Všechny mé nápady hned zahánějí do řady A střílí puškou té nejtěžší ráže. 3. Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí, Stromy procitnou a mluví lidskou řečí, Tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší, (: a náhle si víc svoje, nežli něčí :)