Tu noc jen stěží každý z nás Usínal Jako by Bůh tou bouří Varoval Vy hloupí lidé, Ve zbrani není mír, Pro svého krále i já život položil Z lesů se ženou cizí jezdci na koních A v očích Jen kapky hrůzy, Tady vražda není hřích Hned první z výstřelů mi srdce umlčel, Už nevrátím se domů, Můj čas nadešel ( Do bojeee, ve jménu krále !) Neplakej pro mě, moje krásná Marion, Až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou Všechna ta slova co jak oheň zaplanou Posledním výstřelem se kdysi živá loutka rozplakala tichým pláčem A mlčky objímala těla padlých i vítězů jenž není, neb válku nelze vyhrát platí-li se životem A všechny ty krásné Marion, jež zpráva o naší smrti zasáhla k ránu, upřely tázavý pohled k nebi A v tu chvíli Vyšlo slunce Neplakej pro mě, moje krásná Marion, Až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou Všechna ta slova co jak oheň zaplanou