Kfjetina

歌詞

Z lidí se stávaj dospělí, Protože není dost pochopení A měním se taky já Tou dobou sním. Pod muší křídla se schovávát vždycky Když tuší že prší na duši Z nadzemských výšek mi zámává A srdce buší. Je kfjetina a jediná Co věří, Že zvěři dá se věřit, Že natrnitým keři nedá se spát Uprostřed nebe je díra A právě víra v ní ji otevírá Posun s cizích světů Jak střela kolometu Podléhám ti,podléhám ti A ty jsi ta Láhev nedopitá Skrytá v krytu trilobita Na hrotu pera mám větu, Která zůstane do večera Nevyřčena, jinak ztácí cenu. Nechci být autorem frází, Jak voda z prolomených hrází Unášíš mě, unášíš mě. Na tisíc malej kousků rozložim si svět, A pak zas poskládám no a ty budeš zpět Já budu moudřejší a ty šťastnější, jen mi věř. Na tisíc malej kousků rozložim si svět, A pak zas poskládám no a ty budeš zpět Já budu moudřejší a ty šťastnější, jen mi věř.