1968

歌詞

Původním záměrem bylo pár slok. Vykřičníky, jenž by svědomím zněly! Chtěl jsem žalovat prokletý rok, kdy Čechové nestříleli. Chtěl jsem být jízlivý k mlčení mas. Na starou jizvu pak chtěl jsem se ptát. Fakty mne zděsil ten příšerný čas, ten rok osumašedesát... U okna stojíš a pláčeš, Danielo. O čempak asi ten kluk ve tvém břiše sní? Ten rok se prý téměř nestřílelo, no a tvůj syn to snění vkládá do písní. Šest tisíc tanků nám zacpalo krk a osmset letadel jak hejna vran. Hrdiny zahnali za první smrk. Zhasli nás ze všech stran. Tanky tu duněly ulicemi, národní muzeum rozstříleli. Půl miliónu chlapů z pěti zemí, ráj pro mosazný včely. Pár hodin trvala poprava jarní touhy. Nechce se věřit, co v rádiu povídá pán. Prapory zdobily smutné krvavé šmouhy. Svobodný národ za chvíli ukřižován. V očích máš slzy Danielo. Neboj a věř, že zas bude líp. To se ještě tenkrát nevědělo, zda Bůh se navrátí nad horu Říp. V očích mužů ponížení, bezmocně otáčí dopravní značky. Zranění lidé a ublížení z velmi těžké nakládačky. A v naší louži našli se tací, kteří sem volali cizí tanky. Ti dobře slouží a tak se to vrací, Na kolej bité kurtizánky. Pár hodin trvala poprava jarní touhy. Nechce se věřit, co v rádiu povídá pán. Prapory zdobily smutné krvavé šmouhy. Svobodný národ byl zrovinka ukřižován. U okna stojíš a pláčeš, Danielo, O čempak asi ten kluk ve tvém břiše sní, Ten rok se prý téměř nestřílelo, no a tvůj syn to snění vkládá do písní.