Pod nocí ukrytá, do nebes rozpitá. Chceš dotknout se hvězd, dotknout se hvězd. K Tobě vstříc vyráží Velký vůz z nádraží, ale už nechceš mě svézt, nechceš mě svézt. Poslední lístek si koupíš na splátky a z úroků si předplatím, že se vrátíš zpátky. Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn. Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn. Do prázdných sešitů zaškrtnout, že už jsi tu a přitom dotknout se smět, dotknout se smět. Alespoň v ozvěnách a v rámečcích na stěnách zbylo pár rozbitých vět, rozbitých vět. Poslední tvá slova na památku že bez konců prostě nejde začít od začátku. Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn. Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn. Po zádech mi tančí mráz jde to hůř, ale půjde snáz, až skončí listopad a já přestanu si lhát, jsem pouliční akrobat a černý pasažér, co jednou nastoupí a zase chytí správný, správný, správný směr. Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn. Přes inzerát marně hledám Tvůj stín, v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.